Pracovní a prakticko řemeslné činnosti

Pracovní vyučování není přímo zaměřeno na intelekt a získávání vědomostí. Proč je vlastně v dnešní technické době takový předmět na waldorfské škole vyučován? Náš intelekt se zdaleka neutváří jen tím, že se zaměříme přímo na intelektuální výchovu. S vývojem inteligence přímo souvisí rozvoj jemné motoriky. Ten, kdo umí dobře pohybovat prsty, má i pohyblivé myšlení a lépe proniká do podstaty věcí.

Děti zpracovávají nejrůznější materiály: vlnu, plst, látky, papír, vosk, hlínu, dřevo. Nevědomě také zpracovávají samy sebe. Opatrný může být nucen stát se smělým, zbrklý uvážlivým, kdo má slabou vůli, může ukázat vytrvalost, svéhlavý je nucen se přizpůsobit materiálu.

V první tříde děvčata i chlapci pletou na dvou jehlicích. Prostřednictvím pletení se školí pozornost a zručnost ve vědomé koordinaci obou rukou. Zároveň působí tato činnost povzbudivě a podpůrně na probouzení intelektových schopností dětí. Ve druhé třídě se přidává háčkování, jež působí harmonizujícím způsobem na temperament dítěte. Následuje pletní či háčkování čepic. Vyšívání křížkovým stehem ve čtvrté třídě pomáhá dítěti v důležitém vývojovém procesu osamostatňování se od okolního světa. V páté tříde mohou děti plést ponožky nebo rukavice, v šesté šít panenky a zvířata. S nastupující pubertou v 6. třídě pomáhá pracovní vyučování "uzemnit" dítě šitím bot. Ruční práce vyústí v šití oděvů, nejdříve v ruce, a pak i na šicím stroji.

Od čtvrté třídy se děti věnují v dílenském vyučování modelování, jež působí podpůrně na koordinovanou činnost zraku a jemné motoriky. Děti vytvářejí jednoduché formy jako kouli, pyramidu či krychli a mohou vymodelovat jednoduchou podobu zvířat. V páté třídě se přidává modelování lidské postavy, případně modely staveb k jednotlivým kulturním epochám z vyučování dějepisu. V šesté tříde přecházejí děti k tvrdšímu a odolnejšímu materiálu než je hlína a začínají vyřezávat ze dřeva. Potom co si vyrobí vlastní řezbárskou palici, vyřežou dřevěné vajíčko, lžíci a nakonec v sedmé třídě mísu. V osmé třídě mohou vyrábět mechanické dřevěné hračky nebo zvonkohry, ti šikovnější i jednoduché strunné nástroje - kantely. V deváté třídě obvykle zakončují řezbárství výrobou dřevěné loutky.

V řezbářství cvičí žáci přesnou a trpělivou práci. Jediné neuvážené klepnutí může pokazit žádaný tvar. Tehdy nastává pro žáka (i pro učitele) rozhodující okamžik. První reakcí bývá dřevo odhodit. Dokáže-li však chybu napravit a práci dokončit, překoná sám sebe.

Tak jako se od první třídy věnovali chlapci pletení a háčkování stejně jako dívky, pouštějí se s vervou dívky v deváté třídě do kovářství a kovotepectví. Ve zvládání železa a mědi prokazují pak obdobnou zručnost jako chlapci.